Stránky

neděle 8. prosince 2013

Láska prochází žaludkem aneb chlapa láskou nenakrmíš

     Ej, tak konečně se dostávám na net a musím vyřídit spoustu restů. Listopad byl na tvoření nějak chudý, což se odrazilo i na mých příspěvcích na blogu - samá literatura!! Ale když člověk nemá čas, tak aspoň čte. Nebo aspoň teda já.

     Při třídění fotek, které bych měla nechal vyvolat a scrapnout následně, jsem objevila spousty, které nestojí (pokud nebudu tvořit Project Life)  za plýtvání lepidlem v rolleru:) Jako momentální žena  v domácnosti vám nyní na dobrou noc, dobré ráno, dobrou chuť naservíruji pár svých výrobků z mé, snad už v budoucnu rekonstruované, kuchyně.


     Moje první paštika. Docela jsem se toho bála, takže jsem jí upekla jen tak přiměřeně, jak se říká: jen tak si zobnout. Zkombinovala jsem dva recepty, neb od každého jsem něco neměla.




      Cha chá a nyní můj oblíbený recept. Jablečné muffiny! Kdyby se s tím člověk nemusel tak crcat do těch košíčků, tak je to rychlé, dobré a hned:)


      No a jedna z mých bábovek. Formu mám od tchýně a bábovka se mi vždy z ní povede. Toto je recept na bramborovou bábovku a byla vynikající.
     

     A poslední hřeb večera: kačena na medu, zelí sladké, zelí kyselé, karlovarský knedlík dle Pohlreicha a omáčka z jablek, co se pekly v kačeně. Foto nic moc (z mobilu) a ten ukouslý knedlík je od Vítka.

 


čtvrtek 21. listopadu 2013

Literární deník - Jo Nesbo, Doktor Proktor


Doktor Proktor a vana času, orig. Doktor Proktors tidsbadekar, Jo Nesbo, Nakladatelství JOTA, s. r. o., Brno, 2012

     Začala jsem číst II. díl. Inu ve vědárně jsem přišla na řadu dřív u tohoto dílu. Zprvu mne šokovala velikost písma a po přečtení pár stránek mi došlo, že kniha je spíše pro děti. Ale lehké čtení před spaním udělá každému dobře:)


Doktor Proktor a prdící prášek, orig. Doktor Proktors prompepulver, Jo Nesbo, Nakladatelství JOTA, s. r. o., Brno, 2012

    I.díl. Komentář viz. II. díl.

A nyní čekám na III. ;)

Literární deník - J. K. Rowling, Mlok Scamander Fantastická zvířata a kde je najít


Mlok Scamander Fantastická zvířata a kde je najít, J. K. Rowling, přeložil Pavel Medek,  Albatros nakladatelství, a. s., Praha 2002

     Další z knih určených spíše pro fanoušky Harryho Pottera. Pro zasmání, nic vědeckého.


Literární deník - Kuhn, Borgenicht, Batole - návod k obsluze, rady pro údržbu a tipy pro řešení problémů


Batole - návod k obsluze, rady pro údržbu a tipy pro řešení problémů, Brett R. Kuhn, Joe Borgenicht, Computer Press, a. s., 2010

    No......asi spíše pro tatínky - ajťáky ;p

Literární deník - J. K. Rowlingová, Bajky Barda Beedleho (The Tales of Beedle the Bard)



Bajky Barda Beedleho, orig. The Tales of Beedle the Bard, J. K. Rowlingová, přeložil Pavel Medek, Albatros nakladatelství, a. s., právní nástupce, Praha, 2008

     Tož toto je fakt jen pro fanoušky Harryho Pottera, mezi něž se řadím i já. Kdo četl/viděl, tak se o této knize zmiňuje Hermiona a jedna z povídek je převyprávěna/natočena i v jednom z dílů - řekla bych z těch posledních, ale nevím kterém. Kdo ví, napíše, děkuji.

     Jen podotknu, že to nejsou bajky v pravém slova smyslu. Řekla bych spíš povídky. 

     Příjemné počtení, možno i pro nefanoušky HP;)


Literární deník - Jaroslav Moravec, Já batole, zápisky novorozeného z období středně pokročilého socialismu



Já batole, zápisky novorozeného z období středně pokročilého socialismu, Jaroslav Moravec, nakladatelství Toužimský a Moravec, 2000

     Velice vydařená kniha. Vyprávění malého miminka o světě, jeho názory na dobu, do které se narodilo. Čtení pro zasmání a na dobrou noc.

Doporučuji.

Literární deník - Harvey Karp - Nejšťastnější batole v okolí (The happiest toddler on the block)


Nejšťastnější batole v okolí, orig. The happiest toddler on the block, Harvey Karp, Euromedia Group, k. s. - Ikar v Praze, 2005

     Další zajímavá kniha, asi spíše pro maminky. No chytlo mne období, kdy čtu vše, co se týká dětí. Úchylka? Spíš mateřství ;) Jestli jsou to synonyma, nechám čistě na vás.

    Doporučuji.

Sketch říjen - Hurápapír

     Tak tu mám konečně moji stránku vytvořenou dle sketche na říjen. Vzhledem ke skutečnosti, že Vítek zabírá většinu mého času, jsem bohužel zasílala moje dílko až po termínu:( No ale snad se povedlo.
     Stránka je jednou ze stránek v kalendáři, co jsem se snažila aktuálně vytvářet, ale skončila jsem někde u května. Pak už nemám ani vyvolané fotky. Ale díky Liberci a jeho tématu: Project Life, jsem si nechala vyvolat fotky z naší dovolené, tak mi i pár fotek zbylo na kalendář.

     Zde je stránka:

středa 25. září 2013

Sketch září - Hurápapír.cz

     A máme tady další sketch. Jednoduché, bezbolestné, jen s tím fotoaparátem stále zápasím:( Škoda, že není vidět ten embossovaný bílý papír, ale co už no.....Na stránce chybí žlutá kačena, kterou se měřila voda ve vaničce. Mám ji někde schovanou, hoooodně dobře schovanou, patří vedle kvítka a měla by překrývat 4 okýnka.....
     Snad ji někdy najdu!


European Scrap Battle - round 3

No....zadání ve 3.kole bylo dosti drsné. Nesměly jsme použít nic, co je, bylo bílé anebo černé. Člověk se pak až podiví, kolik bílých a černých věciček má "na skladě":)

Děkuji všem za hlasy, ale bohužel to nestačilo na moji soupeřku a já tedy končím. Níže mé dílko.


úterý 17. září 2013

Jmenovky

     A opět tu máme naše "tradiční" setkání s holkama z VŠ. Tentokrát i s partnery a dětmi. Jo, jo asi stárnem a uvidíme příští setkání, kolik těhotných či novopečených maminek se mezi námi objeví. Každopádně min. další vdaná či, podle data, skoro vdaná.


 


S ohledem na skutečnost, že se zatím naše děti rodí v rozpětí 1 měsíce, koupila jsem holčičkám knihu. Co jiného taky. Leporelo o Kuřátku a obilí s ilustracemi Zdeňka Milera.

 A pak jsem neměla co jiného na práci, než na dárky udělat visačky.

Bohužel detailní pohled vám nabídnout nemohu, neb můj fotoaparát není schopen zaostřit či co.

Tak snad se holkám budou nejen dárky líbit.







A tady jsou stránky dětí a rodičů, co jsem si vytvořila v mém albu:

středa 11. září 2013

European Scrap Battle - round 2

Tak jsem se dostala, díky vám, do druhého kola. Zadání tentokrát bylo super easy, dalo by se říci. Vytvořit stránku, kde nadpis bude jedno slovo, které vyjádří, co pro nás znamená scrapbooking. Hlasování zrovna skončilo, tak můžu svůj projekt vystavit i tady.


Literární deník - CH. Green - Poznejte své batole (Toddler Taming Tipes)

Během dovolené v Krkonoších jsem dočetla tuto publikaci:

Poznejte své batole, orig. Toddler Taming Tipes, Dr. Christopher Green, nakladatelství Levné knihy, a. s., 2010

Velice dobře se čte. Ovšem nečekejte nějaké závratné novinky, poznatky, odbornosti. Dobrý relax.

Literární deník - Černý Lord - Když v nebi nechtěj anděla

Další sešitek, který se mi asi omylem dostal do ruky byl:

Černý Lord - Když v nebi nechtěj anděla (sborník povídek, hudební kompilace), Petr Hyťha, DiS., Plzeň 2009

No.......
Co stojí za zmínku:
Uvidíme se v pekle - Issara
Šaty bez ramínek - Tomáš Breuer (asi jedna z nejlepších!)
Dětský sen - Jana Dvořáčková
Správná volba - Kristýna "Jara Row" Benediktová
Cesta do pekel - Lord Kopromaster the Great


ee.....ne-e......

Literární deník - 1.antologie českého hororu

Další knihou, kterou jsem zvládla přečíst, téměř za 1 den je:

1.antologie českého hororu povídky, vydalo nakladatelství Ladislava Kocky, Příbram 2011

Soubor povídek - napínavých a strašidelných. Velice dobře zpracované, napsané, seskládané. Žádné močály krve, střeva vykukující z břicha apod. Prostě jen napětí. Doporučuji.

Povídky, které sborník obsahuje:

Smrt ve třech obrazech  - Petr Jeník
Kamarád - Vladimír Procházka
Modré stromy - Milan Lacko
To nejlepší kafe po ránu - Zdeněk Hlaváček
Damašenská ocel - Radomír Chytra
Kouzelná skříňka - Luboš Štěrba
Nebojte se, nemůže nám to ublížit - David Nedoma
Čí jsou tady ty dary? - Michal Černý
Tvář za zdí - Petr Boček, Miloslav Zubík
Obraz pomsty - Milan Kalina
Volání odjinud - Otomar Dvořák

Uvidíme, jaké budou ostatní díly antologie....dám vědět

neděle 1. září 2013

European Scrap Battle - round 1

     Tož jsem se ženy zase nechala do něčeho uvrtat! Přihlásila jsem se, a to úplně dobrovolně, do mezinárodní soutěže European Scrap Battle v kategorii Layout (tvoření stránek).
     
     První zadání mne ale šokovalo! Měla se vytvořit stránka podle blogu k Stockholm Scrap and  Pearl event. Mohu vám říct, že barvy - černá, šedá, bílá a červená mi teda vůbec nesedí a ani styl blogu mi nebyl příliš blízký! Jediné štěstí, že jsem měla papír, co jsem dělala pomocí želatiny a akrylek u Kukače. To byla moje záchrana. 

     Dílko jsem tedy vytvořila, vyfotila a poslala. No a modlila se, abych byla mezi 64 postupujícími do dalšího kola. A taky že jo!!! No uvidíme, jestli se mi podaří získat i nyní potřebné hlasy do dalšího kola.
    
     Také bych chtěla všem poděkovat, co mi hlas poslali/y:)

A toto jsem vytvořila:



p.s. projekty se mohou zveřejňovat až po ukončení hlasování...

pátek 23. srpna 2013

Chrastidlo - challenge u Didi

     No to zase Didi měla co vymyslet! Teda sorry, Verča. Chrastidlo jako podmínka pro challenge na Pretty Papers. Inu, zapojím se, výherce se určí losováním, tož uvidíme.

     Jak se vlastně takové chrastidlo dělá?
1. Asi 2 dny před vyhlášením challenge si koupíte v obchodě razítko, po kterém toužíte už dávno, ale bylo vám líto těch peněz. A zrovna už vás lítost přešla:)

2. Následně chcete razítko vyzkoušet s různými druhy razítkovacích polštářků (staz-on, versamark a distress). Natiskáte to teda všude možně, povybarvujete barvičkama, použijete glitry a další capovinky a necháváte ladem, schnout, trouchnivět.

3. Na blogu objevíte challenge a pod ruku se vám dostane natištěný obrázek. V krabici objevíte korálky a jdete dělat chrastidlo. Samozřejmě zjistíte, že nemáte pěnovku v celku, ale pouze po těch drobných čtverečkách a občas se vám stane, že máte chuť s tím praštit.

4.Vytvoříte chrastidlo a zjistíte, že vám ta pěnovka čouhá!!!Naštěstí na BigShotu vyřežete další rámeček a plcnete to tam, zakrýt, vše zakrýt!

5.V tajuplné krabičce objevíte šňůrečku, na kterou chrastidlo přivážete a ověšíte vánočními zvonečky. Paráda!

6.Po eufórii zjistíte, že razítko - chlapec rochnící se v podzimním listí a kulichem, šálou a rukavicemi - se vám k tématu challenge: Úlovky z cest, prostě nehodí..........


A tož se pustíte do tvorby dalšího chrastidla, kde pro změnu nešetříte na korálkách...



Just a note: Proč? Irenko, proč?

     Jsem jaká jsem. Komu se to nelíbí, ať se semnou nebaví. Tak to provozuji taky. Omylem jsem ovšem včera toto pravidlo porušila. Já nebohá!
      
     Vyrazily jsme s mamkou a Vítkem na procházku. Plán: procházka, možná trochu času, aby si poťapal sám. Mamka ho ale v parku čapla a šli si hrát na písek. My samozřejmě bez výbavy, neb na pískovišti jsme ještě nebyli.
      
     První dvě maminky - ochotně půjčily Vítkovy kbelíček, lopatičku a formičky na bábovičky. Sice ho nejvíce fascinovaly kamínky, které střídavě podával babičce a strkal do pusy, ale i tak jsem jim byla vděčná. Toto pískoviště bylo v pohodě. Děti - Matyášek a Tobíšek. Matky asi do 30let, si teda myslim. Vítek si pohrál a pak se vydal po čtyřech na cestu. Nu sbalily jsme ho a šly přes park na druhé hřiště. Ach jo.
      
     Tam dvě maminky. Jedna nám nevěnovala pozornost, nevím, či to bylo dobře či ne. Ovšem maminka druhá - na první pohled alá filda. Ale nijak zvlášť se neprojevovala. Vítek si vyzkoušel klouzačku, která ho teda nenadchla, ak jakýsik kolotoč, který, pokud jej chcete otočit, musíte roztočit vlastním sádlem (běháte jak trubky do kolečka než se vám začne točit hlava) a pak objevil pískoviště. Druhá maminka nám taky ochotně půjčila bábovičky a volala na svoji pěknou dcerušku (opravdu byla hezká!): "Pupinko! Pupísku......" asi přezdívka. Přemýšlela jsem, jaké jméno tak asi má, že by to byla třeba zdrobnělina. Patricie? Petra? Pche.....
      
     Pupísek ovšem udělala cosi, co se druhé mamince nelíbilo a přísně jí řekla:"To se nedělá, Aurélie!"........Uf.
      
     Krom toho její větší bratříček byl Kryšpín a tak trochu špindíra, nebo mu jen zapomněla utřít pusu po svačince?

      Ženy, prosím vás, dávejte svým dětem jména tak, abyste pak mohly těmi jmény i na ně volat!

Just a note: Jak hluchej k houslím


     Přeskakoval mi palec. Přeskakoval až jsem ho nemohla ohnout. Tu přišel pan doktor píchl do palce obstřik a kontrola, kvůli dovoleným za 2 měsíce. Tak co, kdyžtak mi upadne. Naštěstí se palec rozběhl a tak jsem si na kontrolu už šla s písničkou na rtech.
 
     V čekárně jsem si tak řekla, že ten pan doktor, že on je ortoped a tak asi do těch končetin vidí, že se ho zeptám, co to mám na zápěstí.
 
     Téměř 23 let chodím s hrčou na zápěstí. Pamatuji si, že před první třídou jsem byla u lékaře, který se zeptal, zda s tím můžu psát a jestli jo, tak nic. Tak nic. Mám hrču.
 
     Pan doktor přes končetiny po mé story ruku shlédl, mrkl na sestru, ta odněkud vytáhla jehlu, kterou mi pan doktor zabořil do hrče, po řádné desinfekci místa vpichu, vytekl průhledný gel a bylo po hrče. Aha!
No.....23let!

středa 21. srpna 2013

Sketch na srpen od Hurápapír

No srpnový sketch se stal mým velmi oblíbeným sketchem, abych vám pravdu řekla. Svůj projekt (viz níže) jsem sice už poslala, ale asi budu tvořit další stránky snad jen podle tohoto s použitím vícero fotek. (ať to taky mizne, vždyť naposledy jsem vyvolávala fotky 30.4.2013 a potřebuju něco na Project Life na říjnový Liberec!!)

A nyní mé dílo:
Detail:


p.s. objevila jsem v notebooku jakýsi program na úpravu fotek, tož to bude za chvilu jiný kafe:)

středa 14. srpna 2013

Kukač journal

 Tak jsem se konečně dokopala vyfotit první stránku svého rozpracovaného Kukač journalu. A tu je:

neděle 11. srpna 2013

Literární deník: John Wray - Spodek (Lowboy)

     Jsem si zase něco vymyslila. Snažím se i během "dovolené" číst a tak jsem se rozhodla, že si zde budu zapisovat knížky, co jsem už přečetla. S největší pravděpodobností nebudu opisovat kecy na obale, ale napíšu si obsah knihy dle svého. Možná aby vás to také navnadilo (popř. odradilo) si dotyčnou knihu přečíst.

     Tak začínáme:
     John Wray - Spodek (Lowboy), přeložil Petr Eliáš, vydalo nakladatelství Plus v Praze v roce 2013
Kniha o 16letém schizofrenikovi Williamu (cosi, asi Henry) Hellerovi, který utekl z psychiatrické léčebny a domnívá se, že nastane konec světa, neb ten se neustále ohřívá. Jen on může zachránit svět, protože jen on má v sobě svět a, pokud jsem to dobře pochopila, zachránit jej lze pouze jediným způsobem. Jakým? To vám přeci nenapíšu. A i když se mu nakonec podaří dosáhnout cíle, "svět skončí v plamenech". 
     Samozřejmě, že během hledání cíle, se ho pokoušejí najít policista - resp. detektiv Ali Lateef a Williamova matka Yda Hellerová (původem Rakušanka), u níž na konci knihy detektiv objeví nečekané ( i když čtenář to už tuší tak nějak od prostředka knihy). Jo detektiv s matkou žádný techtle mechtle mít nebudou. Děj se odehrává z větší části v metru.
          Williho sice najdou živého, zdravého (až na tu schizofrenii a pár ran od pasáka a Emily), ale........ Nu, shledá se Yda opět se svým synem?

     Můj názor: ke knize jsem přišla úplně náhodou, a to recenzí z Mladé fronty Dnes. Úryvek z knihy byl kousek z první části. S obsahem to ale nemělo nic společného. Každopádně se mi konec zamlouval. Nebylo to úplně Kingovské, ale něco málo to do sebe mělo. Myslím tím ten konec. Děj v knize byl čtivý, jen kapitoly, co vypravoval William, byly takové bez čárek, teček, tož se v tom člověk trochu ztrácel, ale asi to mělo čtenáře navést k tomu, jak asi William přemýšlel. Nu, dobře.
     Knihu doporučuji.
    
    

středa 7. srpna 2013

U Kukače 2. – 4. srpna 2013



Tak jsme se opět sešly u Kukače....Už mám jedno „áčko“, tak jsem nechtěla přijít o další plkání, tvoření, prostě bytí s hoplkama, které jsou naladěni na jednu vlnu, která je překvapivě spojila ze všech koutů republiky. Vlna jménem scrapbooking.

Letos jsme vytvořily pouze komorní sestavu, a to: astala, Helge, Pampeliška, Tap a Vonver. S milovanými přívěsky: Honza, Kuba, Max, Terezka a Vítek.

Navzdory plánu vyrazit v 10:00 jsme vyjeli z Olomouce až v 10:30. Manžel totiž zapomněl vynést odpadkové koše, které by jistě v tom vedru pro nás na neděli připravily voňavé překvapení, a tak se zbytečně musel z auta vracet.

První cíl: Brno. Víťa usnul hned po vjezdu na rychlostní silnici. Ani „letištní plocha“ před Vyškovem ho naštěstí nevzbudila. Brnem jsme projeli v pohodě, bez kolon a mířili na Rosice. Nechtěli jsme riskovat kolony na D1, a tak že si projedeme Třebíč, Telč a hrozbu budoucího bydlení: Náměšť nad Oslavou.

Druhý cíl: oběd. Za Rosicemi se Vítek vzbudil a zvolila jsem tedy strategii rychlého nalezení místa k jídlu a možnosti přebalení syna. Za krátkou chvíli jsme dorazili do Náměště nad Oslavou a rozhodli jsme se, že to je to pravé místo k osvěžení se. I ejhle, objevila se na trase cedulka: Hotel Restaurant Bar Monaco.

Co vám mám povídat....Zastavili jsme na parkovišti. Peťa sbalil navigaci, schoval notebook, zavřel okýnka u auta a já sbalila pití, jídlo, malýmu čepici, vysvobodila Víťu z autosedačky, zamkli jsme auto a šli. No 5 minut jsme skákali kolem auta, než jsme mohli vyrazit směr Hotel RESTAURANT Bar Monaco. A že se posadíme venku (bůh ví, zda se vevnitř třeba nekouří). Manžel odchytil vrchního s dotazem, zda náhodou k těm proutěným křesílkům na terase by nebyla i dětská jídelní židlička. Vrchní se na nás pobaveně koukl a pravil: “My tu ale nevaříme.“ Manžel se tedy ještě zeptal, proč mají v názvu „restaurant“, když nevaří. Na odpověď ovšem vrchní nebyl asi dost erudovaný. Naštěstí to nebyl žádný blbec a poradil nám Motorest Na Vyhlídce 2km směr Třebíč.

Usadili jsme Vítka do autosedačky, manžel vytáhl navigaci, otevřel okýnka u auta,.....trvalo nám to méně než 5 minut, naštěstí.

K motorestu jsme dojeli s hladem ještě na uzdě. Motorest byl víceméně čistý, k mé radosti nekuřácký, obsluha ochotná a milá, toalety příjemné, přebalovací pult k dispozici, jen bych očekávala u umyvadla mýdlo. Teda doplněný dávkovač na tekuté mýdlo, ale lidi, nemůžeme mít vždy vše!

 Restaurace: menu Kč 69,- s polévkou, což je dle mého názoru slušná cena. Manžel volil opět vlastní cestu: guláš se šesti, ja. Moje volba padla na menu, neb obsahovalo vývar a kuřecí prsa se sýrem, šunkou (pardón, salámem) a smetanou a jaksi zapečené. Dle mého názoru to mohl jíst i náš syn. Polévka byla dobrá s nudličkami, kuřecím masem a občas i hrášek a mrkvička. Slané tak akorát. Druhé byl ovšem oříšek. Brambory se daly. Maso bylo obalené v čemsi, co teda asi mělo obsahovat tu smetanu a na povrchu toho čehosi byl salám a sýr. Maso jsem tedy musela vypreparovat z obalu, abych jej mohla podat Víťovi. Ale jinak chuťově to nebylo vůbec špatné. Vítek si neodpustil u oběda svoje prskání, naštěstí s prázdnou pusou.

Třetí cíl: a) Řípec b) zastávka k odpočinku. Nakonec vyhrála varianta b), neb po obědě v motorestu Vítek sice usnul, ale probudil se dřív, než v Řípci. Krom toho byl umrčený, tak jsme zastavili u benzinky. Peťa rezolutně prohlásil, že musí mít nanuk, tak jsme si sedli ke stolečku se slunečníkem a Vítkovi roztáhli deku, aby se i on protáhl.

Konečný cíl: Řípec. A tož jsme konečně dorazili do cíle. Dostali jsme občerstvení, pohoštění a měla jsem tu čest shlédnout Kukač journal 2012, který byl prostě dokonalý:) Počkaly jsme na Verču, ať jedeme všichni a mohly jsme vyrazit.

Kulturní vložka: nevím, zda psát y nebo i, když s námi byla naše drobotina z 80% tvořena muži. Budu se teda držet zlatého pravidla: ženy mají přednost.

V koloně jsme dojely k rybníčku. Tap hned zaměstnala mého muže přivazováním provázku – šňůry na prádlo. Ovšem netušila, že takto mého nosiče zavazadel odláká na dobu delší než krátkou! Ono se to totiž musí zavázat pořádně, aby těch pár hadříků ze šňůry nespadlo. Tím pádem provázkem málem přeřízl ty chudinky stromky, jež měly tvořit podpěru. (zrovna se ptám manžela, jak se jmenují „ty tyčky, co drží šňůru na prádlo“ a on na to:“Nevím, si to vygoogli...“)

Když jsme se ubytovaly a manžel sestavil deux ex machina – cestovní postýlku, dostaly jsme se k večeři. Masíčko bylo výborné a i Vítek dostal svoji dětskou porci. Tímto Tap ještě jednou děkuji!

Čas neúprosně běžel a nadešel čas spát – aspoň pro naše miminko. Zaúkovala jsem manžela, ať si užívá uspávání dítěte, já mám relax-tvořivý víkend. A my se pustily do kecání. Ovšem vedro a daleké cesty nás unavily, takže jsme to zabalily a šly spát.

Ráno nás probudily děti. Už si nepamatuji, do začal první „povídat“, ale holt děti jsou děti. SMSkou jsem probudila manžela, neb ten spal na samotce. To kvůli chrápání ;) Po přebalení, převlečení a nakapání kapiček Vigantolu jsme dorazili k připravenému snídaňovému stolu. Děkuji hoplky!

Tap nám připravila několik super překvapení. Stírací losy, které každý vyhrával!!!! Měla jsem šťastnou ruku a vytáhla jsem Scrabble a Ochranný oděv a Peťa si vytáhl Večeři v asijském stylu a Okružní jízdu kolem rybníku. Ceny jak se patří!




Poté vytáhla zlaté papíry, kdy jsem si během plkání chtěla zkusit něco netradičního. Měla jsem kolem sebe odbornice, které mi mohly vždy radou pomoci. Zmačkala jsem zlatý papír, potiskla Staz-Onem, přilípla obrázek, který bych nikdy nikam nepoužila. No chyba byla natisknout razítko na roh. Zcela jsem to pokazila a tak, že to zakryji ručně vytvořenými růžičkami. Nějak jsem to ušmudlala, nalepila. Chtělo to ale ještě něco. Takže jsem zlatý papír pocákala „Draky“ – alkoholovými inkousty, abych nějak docílila zelené barvy. Poté jsem vyrazila lístečky na vybraných místech a přilepila pod růžičky. Hotové dílko zde.
 
Hřebem dne bylo ale želé. Na to se nanášely akrylové barvy a různé obtiskávátka a pak se na to položil papír a vznikly kouzelné papíry! Rozhodla jsem se, že se z nich pokusím udělat svůj Kukač journal 2013. Ještě počkám, až mi holky pošlou fotky a jdu na to!

Hřebem mužské části dne byla ale štika! Velká a určitě by i dobře chutnala! Nerozumím sportovnímu rybaření, to se přiznám. A proto když Honza nebo Kuba vytáhli kapra, tak jsem se těšila, že toho už už zabijeme a bude ryba na večeři. No houbelec! Tak snad příště kluci!;)

A na co jsem zapomněla? Na balónkovou bitvu, na oslavu vysvědčení od Pampelišky, na sprchu z cisterny, na hejkala a hlavně komáry, můry a kobylky.
 
V neděli jsme posnídaly a rozjely se do všech koutů naší republiky. Navigace nám ukazovala dojezd v 13:30. Ale dojeli jsme až o 3 hodiny později. Důvod? Jihlava. City Park Jihlava. Kde jsme nejen poobědvali, ale jsem si nakoupila oblečení, nějaké DVD pro Vítka a drobnosti na scrap.

Hoplky díky za skvělý víkend. Jsem ráda, že jsem vás mohla opět vidět a budu doufat v příští rok. Snad v plné sestavě! Ahooooj......



čtvrtek 1. srpna 2013

Challenge na Pretty papers

     No a tady vám budu prezentovat svoje projekty do challenge na Pretty papers.

Pokud si dobře pamatuji, tak podmínkou byl embossing. Nejde to vidět, ale písmenka a razítko soviček jsou embossované pomocí Clear embossing powder.

Toto je stránka vytvořená myslím podle sketche od Ael.

Stránka s tématem Cirkus či něco podobného:)

Toto myslím bylo na téma Jaro.

Tady byla podmínka "okýnko". Tu to nejde vidět, neb neumím fotit, ale obě fotky jsou vespod čtverečkovaného papíru.

Tady byla podmínkou barevná paleta.

Stránka "Faux chalkboard". Přiznám se, že původně jsem tvořila stránku podle T.E.R.E.Z.K.Y. a ten černý čtvereček se mi tam i hodil.

úterý 30. července 2013

A jak to dělám já?

     Lidé, zabývající se scrapbookingem, mají svůj postup při tvoření stránky. Některé (s mužem, krom Tima Holtze, jsem se ještě nesetkala. Ehm s Timem jsem se taky nesetkala:) ), prostě sednou, sáhnou po fotce, papíru, svorce, stužce, kytičce, journaling kartičce a mají krásu nesmírnou. Jiné si vše nachystají dopředu a pak to jen zkompletují. Oběma skupinkám tiše závidím. Níže vám ukážu, jak to dělám já.

1. Vyberu si fotky, které chci použít na stránky.

 2. Následně nebo i během 1) si vyberu sketch, neb jen tak z hlavy to naskládat prostě neumím.

 3. Poté hraboším ve svém "organizéru" na třicítkový papíry. Dvacítkový a patnáctkový papíry mám v krabici. Přemýšlím, že si nakoupím kapsy do alba a ty papíry tam vložím a pak když budu něco hledat, tak budu jen v klidu listovat albem. Btw.  nesnáším oboustranné papíry, neb tak člověk musí vymýšlet zároveň i druhou stranu a krom toho je omezený v umísťování svorek a eyelets:(
 

4. Na své nové Fiskars řezačce od ježíška si nařežu papíry.
 

 5. Když se zadaří i Big Shot si užije.


 6. No a když to všechno slepím, nalepím, odměřím, přeměřím, tak přijdou na řadu písmenka. Většinou si je vyřežu, neb mé písmo je hrozné. Ale je to děsná piplačka.

 A výsledek?
Tož co? Dá se ne?

No a výjimečně jsem si schraňovala výrobce a názvy toho, co jsem použila, ale ten papírek jsem nechala u malýho v pokojíčku, takže zítra :)

A jak jsem slíbila, uveřejňuji materiál použitý k výrobě dvojstrany:

pomůcky:
tužka 3, guma, pravítka, úzká hnědá fixa, manikúrové nůžky, pinzeta, řezačka Fiskars, lepící páska Stick It!-Docrafts, oboustranná páska MILAN, GluePen Sailor 

pondělí 29. července 2013

Just a note: E(g)kojarmark




     1.5. byly v Olomouci jakésik ekologické dny. Kdyby tam nebyl ekojarmark, tož by mi to bylo úplně fuk. Potřebovala jsem zeleninu popř. ovoce ze zahrádky pro malýho. Jestli by bylo bio, na tom tolik nezáleží. (Bio ->hnojení v noci?:) )
 
     A tak jsme vyrazili. Byla jsem připravena na lidi alá filda, batikovaná trička, vlasy roky nemyté, kojenci v šátcích u matek začínající s bezplenkovou metodou apod. Na náměstí to vypadalo nadějně. Stany s kosodřevinami, různé přírodní poznávačky, hrnčíři, kováři, košíkáři, kuchtíci, pláteníci, dráteníci, kameníci, hudebníci, žongléři a alternativní lidé.
 
    Jedni, co rozložili své hadry před Camaieu, byli až tak alternativní, že byli nuceni zaplatit pokutu městské policii a odtáhnout pryč.
 
     Zatímco se manželé Štěpánovi nacpávali langošem a jejich dítko se tetelilo v kočárku, ve svém krámku prodával jakésik vytesaniny muž, co pravděpodobně vylezl kvůli jarmarku z jeskyně. No s moderní dobou jej spojoval snad jen mobil, kterým asi objednával místečka na jarmarcích, popř. prodával svá dílka na netu.
 
    Zeleniny ani lísteček. Tak jsme se sbalili a šli do parku nakrmit svou dravou prťavou zvěř. Zvěř pokukovala po všech lidech, co se promenádovali parkem, a krmení proto trvalo déle a s většími škodami na majetku-oblečení.
 
    Jinak vydařený den.